Banda kokotov na zeleznici

Nalodili jsme se i s 2kolem na nocni vlak do Bukuresti (zmena planu). Obratem jsme vyplazli 10USD pro rumunskeho pruvodcika, za nadmerny naklad. Dalsich 10 jako priplatek, ze do naseho 4luzka nikoho nevezme, jsme zaplatit odmitli.
Tak konecne, jedeme na Vychod!
Kaca vytahuje siti, Poly spokojene pozoruje krajinu za oknem. V mezinarodnim vlaku se ale rozkriklo, ze Poly sype dolarky z rukavu a dvere naseho kupe rozrazi tlusty Madar s vykrikem, kde je listek na 2kolo.
Jeho ton prozrazoval, ze jde na jistotu. Marne jsme vysvetlovali, ze na mezinar.pokladne nam zadny listek na 2kolo neprodali a ze uz jsme jednou ve vlaku za kolo priplatili. Madar byl neoblomny a protivny, bud 20EUR, nebo vystupovat. Po cavykach, kdy jsme se radili a zkouseli dovolat na zakaznicke odd. madarskych drah, jsme ustoupili a Madar vlastne taky. Vysypali jsme 30USD, Madar je akceptoval, vytiskl listek a nechal nas byt.
V Aradu pristoupil slicny rumunsky mladik. Tentokrat se role otocily: on byl cisty, mel jen batuzek a drobny kufrik a vzorne si povlekl luzko, zato my mame brasen nepocitane, v ulicce 2kolo, moc nevonime a Poly chrape jen na sedacce, povleceni pod hlavou,nohy jak dobytek.
Rano Poly zbudil Kacu slovy, taky nemusis furt chrapat, premyslim ci s 2kolem. A za chvili zbudil i Rumuna chrestenim imbusu a klicu.
Za 2 hodiny bylo 2kolo rozlozeno na prvocinitele, a to vcetne vyfouknuti dusi. Bezva, v transportnim vaku jsou vsecky dily a slozeny ram 2kola uvolnil velkou cast kupe. Snad ho jeste slozime zpatky ;-)
V Bukuresti na nadrazi jsme pridali dalsi zlepsovak-ram 2kola jsme omotali kvetovanou hadrou tak, ze si cestujici i personal marne lamali hlavu, co to prevazime. Vlak do Turecka pripomina Orient Expres a Poly je nadsen. Bohuzel rychlosti je to jen Balkan Expres, proto vsude stavime a obcas a dlouho bezduvodne stojime. Jinak nam cesta ubiha nadmiru prijemne, z postylky mame vyhled na bulharskou krajinu.
V noci vlak opet stavi, tentokrat snad na 3 hodiny. Nevadi, spime.
Ve 2 rano jsme meli byt na bulh.-tur.hranici a prestoupit do busu, pze se draha opravuje. Radi bychom tento kompromis prijali s vyhlidkou ranniho prijezdu do Carihradu.
Bohuzel, okolnosti se vyvijely jinak. V 4.30 jsme se vzbudili a zjistili, ze vlaku chybi lokomotiva. Zahy klepe stevard a kokta cosi o "big problem". Poly se domniva, ze dosel banana shake, ale zatim musime vystupovat a vlak se vraci do Bukuresti. Veskere dalsi info od pruvodciho jsou "ask boss station" a pokyn jedine dalsi cestujici, at nam pomuze. Ve stanici Dimitrovgrad nam moc nadeje na dalsi postup nedavaji, jesteze je tu ta stejne postizena pani, co mluvi bulharsky a pomuze nam najit vychodisko z teto tizive situace (a to doslova, mame 7 brasen+2kolo).
Tim je cesta busem do 15km vzdaleneho Chaskova, odkud jezdi busy do vytouzeneho Istanbulu. Pozorujeme rano na tomto bulharskem bus nadrazi a doufame, ze nas vezmou do minibusu uz v 9h.
Zdarilo se! Jsme v Turkarii!
Ted uz jen co nejrycheji na vychod, provetrat se jizdou kolem 2kolem...

2 listky s 2kolem, prosim, to Istanbul

Jak vite z predchoziho prispevku, vychozim bodem je Bratislava hlavna stanica. Odtud se chceme s 2kolem prepravit pres Budapest a Belehrad az do Istanbulu.
Bohuzel, potize zacaly uz u Slovaku. Rezervacni system na kola nefunguje, rezervovat se musi den predem, ale na zitra to uz nejde a ve vlaku to neprodavaji, i kdyz je prazdny. Kdyz nam pruvodci ujel s vlakem pred nosem, prestoze jsme na nej meli listek, a jeste odsekl: "Nemam na praci jen vase kolo!", vzniklo rceni "je to banda kokotov".
Poly tak dlouho behal po prepazkach na nadrazi, az se mu podarilo listek na SK drahu vratit a ziskat premiovou jizdu s Jancurovym RegioJetem do Komarna. Zde jsme na 2kole prekonali most pres Dunaj a hranici k Hungarum. Zakoupili jsme listek na Budapest-Deli osobnim vlakem. Z 10 bodu (nejvyssi komfort pro 2kolo i jezdce), Poly tomuto madarskemu couraku prisoudil
9.5b (hodne mista+funkcni popruhy na privazani 2kola+pekne Madarky). Madari si zahy dobry dojem pokazili (ctete dale).
Z Deli jsme na 2kole projeli metropoli na nadr. Keleti, plan je jeste vecer skocit do Balkan Expresu.
Bohuzel, puvodni historicka drevena  mezinarodni pokladna vypada jako unifikovane EU nadrazi a vlak pres Belehrad byl zrusen, prestoze nam v Blave na nej vytiskli jizdni rad a malem prodali listky. Nevadi, dame si prosluly Pipi kebab (spicy, pliz) a pojedeme zitra vecer pres Sofii, vsak se v Pesti nejaky kemp najde.
Typek na Keleti nas a hlavne 2kolo chce ubytovat v soukromi, prej kempy jeste nejsou otevrene. Pche, s chytrym tlf si na nas neprijde, za par minut jedeme na 2kole do privetiveho kempu Haller. Ten ma nejen tu vyhodu, ze nas zachrani pred nocovanim s budapestskymi bezdomovci, ale take se tu (nekolikrat) osprchujeme, vypereme pradlo, dobijeme baterie, ostrihame fousy, proste max. komfort. Ve zbyvajicim case ve stredu se projizdime 2kolem Budinem i Pesti.

Rekordni Breclav-Blava s hrdinkou Bobo

Zamer vyjet rano brzo uplne nevysel, s polednim vyjizdime z Lanzhotu, pote co jsme doplnili informace, vodu, dily na kolo a preprali pradlo. Tusime, ze to dnes bude daleko, ale treba ne zas tak...a kdyz prsi, jdem na Corgone a korbacky. Jesteze! Bodre Slovacisko nam poradilo, ze se nemusime prit o prostor na statovce, az do Blavy vede cyklostezka. Bude to sice vic km, ale pekne.
Slapeme stale na jih, cyklostezka si s nami pohrava sem a tam, pri jednom nadskoceni nad diru se ozve fffff a zadni kolo prazdne.
Nevadi, prvni defekt, Poly aplikuje slovenskou zaplatu a jedeme dal. Je uz pozdni odpoledne a Blava stale vic nez 50km vzdaleny cil. Podivne ukazatele ukazuji porad 59km, nadeje nedodavaji.
Statecne slapem asi dalsich 20. Teren je krasny, porad placka, coz o to, okolni pole a louky strida hraz a nivy reky Moravy. V Suchohradu se k nam pridava ochotny sprievodza Rado, ktery ob den po teto hrazi na sve skladacce najede nejakou tu padesatku (pze pracuje pro Povodi).
Je vecer, Male Karpaty, stejne jako Kamzik nad Blavou uz jsou bliz, ale jeste asi 30km daleko.
Po vzpruze ze zbyvajicich rizku slapeme dal, i hrdinka Bobo slape, jesteze je z Polabi, zadek krute boli, plinku nema. Chudera, prijela na pohodovou projizdku a misto toho nejdelsi etapa vyletu? Ale co, batoh vezem my.
Vjizdime do pomoravskeho luzniho lesa, slunce zapada, porad slapeme, na jih a po rovince, ted snad tou nejkrasnejsi krajinou. Zacina se blyskat i na rekordnich 100km.
Je po 21h, pred nami se vyloupl Devin, tady to chceme zabalit, ze bychom doslapali?
Slovensky sen nam plni particka bratru, co po oslave hodu jeste 'dojizdi' v bistru pod hradem. Nejenze nas napoji, ale jeste pripravi luxusni langose... lepe jsme si to prat nemohli.
Hrdinku Bobo by si tu chlapci nejradej nechali a ukazali ji pravy slovensky sen.
Toz dnes 100km, zaby nam koncertuji na dobrou noc pod Devinem, na soutoku Moravy a Dunaja...slovensky sen.
PS: Doporucujem vsem, kdo chteji videt luzni divocinu, bohatou diverzitu zvuku, trav a rakosin. A hnizdi tu spoustu capu.

Projizdime Jizni Moravou

V nedeli jsme si Palavickou pres Novomlynskou hraz krasne dojeli az do Mikulova a rovnou na slavnosti mesta. Na namesti vyhraval folklorecek a my blazene spocinuli, kochajice se na vsecky strany. Katchka taky vybehla na sv. Kopecek pozadat o zdar tohoto vyletu. Zvolna jsme se presunuli do Valtic a odtud jeste do Lednice. Poly uz trosku nadaval, ale dostal tri pamatna mista v jednom a prujezd puvabnou vinnou Moravou k tomu, no neber to za 1 den. Lednicko-valticky areal nelze nez jednoznacne doporucit na 1 i 2kolo. Placka, divoky les kolem, votr ve vlasech, mouchy v zubech (jen Poly) ... jeli jsme si jako pani. A v Breclavi uz ceka Bobo.
Pod rouskou tmy jsme se ubytovali na jedne z techto luznich luk a hladove se pustili do rizku od maminky.
Po tech asi 70km chutnaly nebyvale.