pátek 18. července 2014

Welkom in Nederlandje

Tak jsme to dokázali! V pondělí odpoledne jsme překročili neviditelnou hranici do Holandska, ve městě Millingen aan den Rijn. Ráno jsme vyjeli z vesela z našeho provizorniho nocleziste v luznim lese Rýna u Kolína. Zde bylo mraky lidí a poslední opilí Němci z oslav vítězství na WM, takže jsme se dlouho nezdrzovali a zamířili k Domů, kde je i nádraží. Procházející misionáři nám se slovy Jesus Loves You věnovali dobrý rozinkovy chléb. Nabízeli i koláče v pytli, ale ty jsme s díky odmítli, že je využije jistě někdo potřebnější. Pak jsme se nalodili na regionální vlak, opět pomocí velkého výtahu nadvakrát, abychom elegantně zrychlili nás postup a vyhnuli se průmyslovému Poruri. A když jsme v tom vlaku seděli, Poly zjistil, že můžeme jet až na konečnou, vpodstate na hranice. Kaca zapomněla v tom spěchu cvaknout jízdenku, tak jsme se svezli ještě dál než jsme si koupili a jízdenka zbyla na příště, průvodci, jak jsme již dříve zjistili totiž v německých vlacích nechodí ;-) Nebojte se, my se tu nemáme špatně, to je takový sport, pořídit to tu co nejlevneji, ale minule jsme silne nakoupili a vezeme plně tašky vytecnych zásob.
Ale zazitku se nahromadilo dosti, tak nyní k ním a tentokrat ještě něco o Marušce, protože to je největší tabornik expedice.
Přivítání v NL nebylo úplně pohostinne, silný protivitr, ostnatý drát oboustranně kolem cesty a navíc bez mapy. Tábořiště jsme ale briskne našli, u kanálu a u odpocivadla s mamutem, mapu pořídili a vítr ustal, naopak je teplo. U moře bude asi víc foukat Nyní jsme se již povozili po NL cyklostezkach a zemí přicházíme na chuť. Je tu krásné. Hned 1. den jsme projeli 2 národní parky. Dnes jsme navštívili Naarden s muzeem a hrobem Jana Amose Komenskeho, kde jsme se poklonili pan-ucenci, v Hus/Zem rodině popularnimu. V Amsterdamu jsme od přátelského Turka získali královskou porci hranolek. Pak odpocivajic v parku jsme zažili plno zajímavých zážitků jen pozirovanim okolních lidí ( sportovní trénink slecen, Poly, bitka černochu, Kaca).Viděli jsme kanály, lodě, holandske domky s rakosovou strechou, vetrny mlýn i vetrniky a především zvířátka. Ta miluje Maruska nejvíce. Ovce, krávy, kone, kachny, husy, občas i králík...ukazuje prstickem a třeba beee začíná docela zdarile umet. Maří ji s námi zeleninu, prakticky pořád, dostává ji do svého esusu i do vozíčku. Máme už svůj cestovatelsky režim, tzn. vime kdy spí a zbytek času odpocivame a jíme. Dnes jsme v rodinném kempu v Haarlemu z mola pozorovali kachny, lodě, husy a cyklisty.
Jízda na kole NL je vůbec kapitola sama pro sebe, to bude až příště, protože již máme také zazitku.

Žádné komentáře:

Okomentovat