Na nahorni planine s vyhledem do Armenie

Ranni slunce a nulove zasoby vody nas vyhnaly do mesta Tuzluca. Meli tu verejne pitko, vozime ted asi 11 litru a stejne to nekdy nestaci. Kontakt s mistnimi byl omezeny, Kacu sviral katar strevni, zrejme z vcerejsi zeleninove vecere zapite meltou s mlikem (uz je to zase dobry). V Tuzluca maji jakesi jeskyne, ale oplotili si je, tak jsme se spokojili s pohledem zdalky.
Dnes projizdime temer pousti, vsude hory, sutry, pisek, cervena hlina. Ale stromy nikde, vyjma vesnic, kde pestuji vylucne topoly na drevo. Na poledne se zastavime v piknikarne, je pod obr kopcem, spis hrebenem, co mame vyjet. Dali jsme si jatra na grilu, pry obsahuji draslik, to potrebujem. Obedvaji tu taky snad desitky ridicu kamionu, co prevazi ve 3 patrech ovce (v EU je neco takoveho nejspis zakazane).
Chteli bychom podekovat sponsorum z Podkozi, Alence a Milanovi R. Dali jsme si Vas karbosnack a vyjeli jsme 1000 vyskovych metru jak zizniva cara (doslova).
Ocitli jsme se na nahorni plosine, vpravo vyhled do Armenie, jinak tu skoro nic neni, coz je dobre, nejsou tu odpadky a roste tu horske kviti vsech barev. Stale pozvolna stoupame.
Potkali jsme se s jednim typem na caj, co nechapal, proc jedem na kole, pak s pastyrskymi psi (stacilo par kameni), pasacky, kterym jsme dali vodu a chleba (auta jim totiz nezastavi) a telnatym dobrakem, co jel na koni (chtel taky vodu). Nechapeme, proc do hor nechodi s batohem a plastenkou, ale par loku vody bereme jako revans mistnim ;-)
Kdyz jsme se uz zacinali tesit na sjezd, stala se nemila vec. Po pate tu zacina foukat, udolim pod nami sla bourka. I vcera vecer jsme chytili protivitr, dnes snad jeste horsi. Je to k nevydrzeni. Poly dostal amok, kdyz prudky kopec sjizdel rychlosti 5km/h a musel slapat jako kokot. Kaca se snazi situaci zklidnit, ale bohuzel, ani zpevem vitr obratit nedokazala.
Projizdejici Turci se nam smejou, blazny na kole, co ze vsech sil slapou proti vetru tu jeste nevideli. Chvilemi radej tlacime, rychlost je stejna a namaha polovicni. Nikdy bych neverila, ze i skopce lze zastavit, dokud jsem nevyzkousela 2kolo v protivetru.
Pred mestem nas krome pisku do oci ceka jeste prujezd hustym dymem ze zapalene skladky.
Dotahli jsme to az do Digoru, kde odbocujeme z hlavni, abychom se podivali na ruiny armenskeho mesta Ani.
My verili, ze se vitr otoci, dal v dobrym i zlym. Dnes 69 km.
PS. Foto dnes neni, prikladame sponsory z Podkozi.

Pod Agri Dagi stale s Kurdy

Naposledy jsme se ohlasili nadseni po prvnim dnu naseho tureckeho cykloputovani. Mame za sebou dalsi tri - rozloucili jsme se s jezerem Van a vydali se na horskou etapu. S Kurdy jsme stale zadobre, diky Olousi, rozsiril jsi nase moznosti nekolikanasobne.
Posledni spani u jezera Van bylo take romanticke, spali jsme na plazi, kde jsme vyplasili u vecere plamenaky, co tu nechali stovky suchych nedojedebych ryb. Ovsem romantiku narusili komari (kurdsky synek), kterych tu diky mokradum byla tisicova hejna a Poly z nich malem dostal amok. Dalsi den jsme u Muradye spocinuli u vodopadu, jake jsou ve Skandinavii na kazdem kroku, ve vyprahlem Turecku jsou vsak velkou atrakci.
Prvni kopec, jehoz jsme se dost obavali, nam pomohl prekonat mily kamionak, kt. nas vyvezl do sedla. Na nasi obhajobu dodavame, ze jsme vubec nestopovali, snad v koutku duse jsme s takovou moznosti koketovali, ale kdyz tirak se susenkami sam bez vyzvani zastavil, celkem ochotne jsme naskocili. V sedle jsme si vychutnali prvni vyhled na posvatnou horu Agri Dagi (to je kurdsky Ararat), dokud nas nezacal honit zurivy pastyrsky pes - nastesti 2kolu nestacil. Vyhled na horu jsme si uzili jeste nekolikrat pri nucenym zastavkach kvuli chlazeni rozzhavenych rafku 2kola.
Vecer jsme chteli pres horske vesnicky prejet na Ishak Pasha Saray, aspon mapa cestu naznacovala. Co cert nechtel, s vecerem jsme skoncili s partou veselych kurdskych chlapiku, co ve vesnicce rozborene Turky staveli dum. Zrovna zhavili gril a tak jsme dostali kralovskou veceri, skopove a kureci na grilu, v mnozstvi vetsim nez jsme si dokazali predstavit. Chlapici nas bavili a hostili cajem cely vecer. Uz jsme stejne nemohli dal, vsude na kopcich Jandarma, turecka vojna, co hlida hranice s Iranem. Rano nam chlapici jeste ukazali svoji sprchu, tak jsme si po dlouhe dobe umyli kstice. Zvlaste ta Kachky a modre oci tu pusobily exoticky.
Rano nas probudili, nasytili chalvou a my jsme vyrazili do Dogubayazit a na Ishak Pasha Palac. Ten kopec nahoru jsme si tvrde odmakali, stridave v sedle a tlacice. Palac je pekny, az na to, ze ho Turci neumi moc dobre zrestaurovat. Prinesl nam setkani s 2 belgickymi cyklisty, jez zde odpocivali po 7000km po Asii a Turecku. Take nas doslova obklicili turecti zacci, kazdy se stejnou otazkou, what is your name? a where are you from?, ale vsichni pisteli naraz, az se podobali komarum.
Pri ceste z Palace dolu, bylo zrovna nejvetsi poledni vedro, jsme zjistili, ze duse je treba v horku ufouknout, hned 2 jsme znicili dirou u ventilku. Jinak ale nase 2kolo slouzi jako verny pritel, Poly uz vi, na co ktery sroubek slouzi a je z nej zrucny opravar.
Ve velkomeste jsme doplnili zasobu dusi a sily kebabem a cajem. Kvuli defektu jsme moc neujeli, ale neva, aspon jeste spime s vyhledem na Ararat.
Ted jsme v Igdiru, horska etapa skoncila 20km sjezdem, brdy,  duse i nase zadky jej zvladli vyborne. Jsme v nizine, je tu podstatne vetsi horko, tipujem tak 35 ve stinu. Nam to nevadi, mame poledni siestu v cajovne s 12 kopecky zmrzliny kazdy (tati, to by se Ti libilo). Jste tak 4-5 dni a turecka etapa bude za nami. Tesime se zpet do mirneho pasu, snad budou v Gruzii nejake stromy...

Vitejte v Kurdistanu!

Snad Polyho stesti za to muze, ze jsme v Istanbulu ihned chytili primy bus az do Tatvanu, vyjezdnim bodem vyletu JK2KOLEM. Olousi, diky za tip, ale tohle mesto si prijedem vychutnat jindy, az nebudem vlacet 7 brasen+ram 2kola, stacilo nam 200m na Buyuk Otogar. Prejet cele Turecko nam trvalo 26 hodin, plus pripoctete 5 predchozich z bulharskeho Chaskova. Je cas sednout do sedel!
Nase prani vylozit a slozit 2kolo diskretne v ustrani bylo "temer" splneno, provedli jsme to v nejrusnejsi mestske cajovne v T. za pozorovani a rad Turku (pouze muzi) vsech vekovych kategorii... ti cumeli, co si to ti Cesi privezli a ze zenska muze pumpovat duse. Poly si ale pocinal velice obratne a 2kolo mu i pres to siroke obecenstvo vyrostlo pod rukama. Se slavou a doprovodu klusajocich mladiku, avsak za tmy jsme na nem odjeli prespat za Tatvan, coz se podarilo.
Se svitanim balime a stelujeme 2kolo, ceka nas prvni den v sedlech a lepsi teren jsme si nemohli prat. Kolem jezera je placka jak v Polabi, ale tyrkysove jezero lemuji zasnezene vrcholy 4000m a 4prouda silnice je bezpecnejsi nez polabska cyklostezka, pze nas tu kazdy dobre vidi a ma spoustu mista nas objet (to je pro rodice). Kaca ziskala novou funkci - mavatko, na vsechny strany mava, pze nas zdravi asi 90% ridicu, pastevcu a tech, co nas zahlednou. Vaji, troubi, mavaji, krici, vystrkuji az polovinu tela z okynek a to vsechno, aby nas tu privitali.
Dojde i na kebab, zjistili jsme, ze to je nejlevnejsi a nutricne nejvhodnejsi strava, Poly ho navic ma velmi rad.
Mlady fesak nas zasvecuje do problematiky Kurdu, kteri to v Turecku, stejne jako v ostatnich zemich nemaji jednoduche, v jeho podani je "teroristicka org." PKK vlastne domobrana, ktera chrani tuhle mensinu pred utlakem. Kazdopadne, kdyz se prizname, ze kvuli Kurdum tu vlastne jsme a ze s nimi sympatizujem, jsme pratele cele jeho siroke rodiny (coz muzou byt az stovky lidi) a je tu naprosto bezpecne, muslimove nekradou.
Necekaneho pozvani se nam dostane vecer, a to do kurdskeho zenskeho kruhu na samote u cesty. Z caje se vyklube luxusni vecere z domaci bioprodukce, placky-chleba ve tvaru sneznice, vajicka, rajcata, okurky a domaci syr + vyborny cerny caj... o, my se mame!
Jestli nas cte nas pravidelny ctenar Olous, nebo kamarad Kurdu Ondra, uvitali bychom par kurdskych slovicek, jinak jsou nase konverzacni moznosti dost omezene-zeny neznaji Milana Barose.
Prvni den, 97 km, papani kralovske, spani u jezera Van za uplnku. Myslime na Vas.
PS. Poly uvaril taky caj, nasbiral suchy rakos a kravi trus, eko-varic drivkac jede na cokoliv sucheho ;-)