Vyrážíme - oprava

Je pondělí 21. května 2012 - David dokončuje jednu (pozapomenutou) zakázku, chata plná věcí, které chceme vzít s sebou a to všecko chceme naložit s sebou?!

Je úterý 22. 05. 2012 - konečně vyrážíme: vstříc dobrodružství, s odhodláním, za odříkáním :-)

Vyjíždíme od lípy Jarušky směr jihozápad, kolem dvoukolem, kolem Vltavy. Rádi bychom se v úterý zastavili u babičky, co cvičí v Kladrubech, a na víkend v Brně. Za Bratislavou začíná východ a někde tam chceme kolo složit, naložit postupně do několika mezinárodních nočních rychlíků a dopravit až do Istanbulu, kde se hodláme pozdržet a požádat Alláha o vláhu a přízeň. A od jezera Van na sever do Gruzie. No líp je to vidět na mapách.

Už teď dobře víme, naše hýždě poznají středověk. Ne že bychom na kole neseděli, to ne, ale náš dosavadní tréninkový objem nepřekročil 200 km plus několik jarních jízd Podkozí-Strašnice. Na začátek sázíme na odhodlání a znalost terénu, jazyka i zvyků.

Uvidíme, vyzkoušíme... každopádně se nemůžeme dočkat.
Budeme se hlásit. Hlašte se nám taky.
Dvojkolu zdar!
2kolo, Poly a Kachaboo

Žijem jen jednou!

Přišlo nám vhod, na cestě ze Starého Kolína (Kukulína, jak říká Poly), že cesta vedla přes Slavníkovské hradiště, na jehož základech mohli spočinout naše zadky. Neohroženě jsme překonali Cidlinu, přestože původní kamenný most byl stržen pod záminkou opravy a namísto něj se nabízela jen dřevěná lávka pro pěší. 2kolo přejelo jako tank po mostě.
Další zastávka, nedaleko, tentokrát na pivní občerstvení u Tondy na soutoku. Zíráme do vody a kolem. Pozorujeme, jak nad naše 2kolo, vyhazuje pán se šedivými vlasy pravou nohu, opírajíc se přitom o dřevěné hole s poutkem z motouzu. Pak 2kolo obchází ze všech stran. Znovu přehazuje nožku přes sedlo, až skoro nasedl. Začíná vyprávět...
...na dvojkole se manželkou, která s nim "na kole jezdí celej život", projel snad všechny evropské metropole. Má dokonalý přehled o tom, kde kolo zaparkovat, jaká je kde kriminalita a jak se všude domluvit německy. Všecka kola i dvojkola si - coby emeritní strojní inžinýr - navrhoval sám.

Pánovi je přes osmdesát, ale stojí rovně jako svíčka. "Pracujete oba?" Jo, naštěstí ano (zatim)", odpovídáme. "Všecky peníze do toho dejte! Žijem jen jednou!" loučí se, když začíná kapat, a odchází se svojí paní a samo-domo hůlkama k Poděbradům.